Autorka Radka Loja, publikováno na iDNES.cz
Slova jsou důležitá, ale rozhodující je to, co skutečně děláme. V byznysu i v osobním životě si lidé nevytvářejí názor podle našich hodnot, o kterých mluvíme – ale podle těch, které žijeme. Jak vypadá skutečná autenticita v praxi? A co o vás říká váš každodenní způsob jednání? Přibližuje psycholožka Radka Loja.
V pracovním prostředí dnes víc než kdy dřív platí, že důvěru si nezískáme tím, co říkáme, ale tím, co děláme. Můžeme hovořit o hodnotách, firemní kultuře, etice nebo zodpovědnosti – ale pokud naše chování neodpovídá těmto slovům, naše sdělení zůstává prázdné – jako skořápka od vajíčka. Slova mohou být inspirativní, ale činy přesvědčují. A právě ty formují naši pověst, vztahy i vliv.
Autenticita a důvěra
Důvěra je dnes jednou z nejcennějších měn – a autentické chování je jedním z mála způsobů, jak ji dlouhodobě budovat. Lidé, jejichž činy odpovídají tomu, co říkají, vyzařují přirozenou autoritu. Nepotřebují se prosazovat silou, protože jejich jednání mluví samo za sebe. V prostředí týmů i celých firem pak vytvářejí stabilitu, bezpečí a přirozený respekt.
„To, co děláš, mluví tak hlasitě, že neslyším, co říkáš.“
— Ralph Waldo Emerson
Autenticita: vnitřní soulad, který je čitelný navenek
Autenticita není o tom „říkat, co mě napadne“, ani o tom být stejný člověk za všech okolností. V psychologickém smyslu znamená především vnitřní soulad – mezi tím, co prožíváme, co si myslíme, co říkáme a co skutečně děláme. A zároveň schopnost tento soulad srozumitelně komunikovat navenek, aby ho mohli lidé kolem nás číst a chápat.
Když klademe důraz na disciplínu, ale sami nedodržujeme dohody, podkopáváme svou autoritu. Pokud mluvíme o empatii, ale v rozhodujících chvílích jednáme chladně a bez porozumění, naše slova ztrácejí váhu.
Autentický člověk zná své hodnoty, sdílí to, co je relevantní k dané roli a kontextu. A když udělá chybu, neuhýbá, ale převezme odpovědnost, uzná svůj omyl a hledá nápravu.
Autenticita není výmluva pro necitlivost („já už takový/á jsem“) ani štít pro hrubost zabalenou do „upřímnosti“ a už vůbec ne „mlžení a opatrnost“ – abych neztratil výhody, které z určité pozice nebo vztahu mám. Nejde o rigiditu, ale o pravdivost v pohybu – tedy schopnost být sám sebou v různých situacích, v souladu se svými hodnotami.
4 kroky jak reflektovat své chování. Začněte u sebe
Věnujte si pár minut k jednoduché, ale hluboké sebereflexi. Pomůže vám pochopit, jak vás druzí vnímají – a jestli to odpovídá tomu – jak si přejete, aby vás vnímali.
1. Co jsem za posledních 48 hodin udělal/a – nebo neudělal/a?
Zamyslete se nad tím, jaká rozhodnutí jste přijali, čemu jste se vyhnuli, jak jste reagovali ve stresu nebo pod tlakem. Vzpomeňte si na momenty, kdy jste někomu pomohli – nebo kdy jste mohli, ale neudělali to.
Zeptejte se sami sebe: Choval/a jsem se v souladu se svými hodnotami? Vyjádřil/a jsem se jasně, když na tom záleželo? Projevil/a jsem respekt k ostatním i sobě?
2. Jaký obraz o sobě vysílám druhým?
Kdyby vaše chování za poslední dva dny shrnul někdo jedním slovem, co by to bylo?
Rozhodnost? Podpora? Nerozhodnost? Odtažitost? Chlad? Štědrost? Laskavost?
Každý den vytváříme svůj sebe-obraz, často nevědomky – a právě i drobné signály mají obrovský dopad naše profesní i osobní vztahy.
3. Jak mě vnímají ostatní?
Pokud máte odvahu, zeptejte se kolegy, přítele nebo partnera, jak vás vnímal. Jeho pohled může být jiný než ten váš – a právě v tomto rozdílu často leží prostor pro růst. Někdy jsme přísnější na sebe než na ostatní, jindy si naopak nevšimneme chování, které může druhé zraňovat.
4. Kde je prostor ke změně?
Když víme, kde se rozcházíme s tím, kým chceme být, máme šanci to změnit. Místo velkých předsevzetí zkuste drobné, ale konkrétní úpravy: být pozornější v komunikaci, věnovat někomu čas, říct věci nahlas, i když to není pohodlné atd. Dejte si sami konkrétní úkoly.
Žijete své hodnoty – nebo o nich jen mluvíte?
Skvělý způsob, jak žít autentičtěji, je ujasnit si své klíčové hodnoty. Napište si alespoň tři z nich – takové, které vystihují, kým chcete být.
Pro každou hodnotu si položte otázku: Co říkám a dělám, aby tuto hodnotu druzí rozpoznali v mém chování?
Například:
- Říkáte, že si ceníte rozhodnosti. Jak na vás druzí poznají, že jste rozhodný/á?
- Mluvíte o tom že vás zajímají druzí – Jakým konkrétním chováním ukazujete druhým, že poznají, že vám na nich záleží?
- Hlásáte odpovědnost – Jak se chováte, aby bylo jasné, že berete odpovědnost za svá slova i činy?
Tato reflexe vám pomůže žít v souladu se svými hodnotami. Když vaše činy odpovídají tomu, kým skutečně chcete být, získáváte nejen důvěru druhých, ale i pevný pocit sebedůvěry, vlastní síly a vnitřní stability.
Činy jsou váš podpis
Autenticita není o dokonalosti. Je o odvaze jednat v souladu se svými hodnotami – i když to není pohodlné nebo populární.
V byznysovém světě, kde se důvěra těžko buduje a snadno ztrácí, jsou vaše činy tím nejhlasitějším vyjádřením toho, kdo jste.
Každý den vysíláte signál o své identitě. Je to signál, který chcete skutečně vysílat?
Staňte se koučem – sebe i druhých
Naše akreditované kurzy koučinku jsou určeny:
- všem, kteří chtějí získat praktické zkušenosti kouče a také pracovat na vlastním osobním rozvoji (práce s emočními a myšlenkovými vzory, asertivita, atd.). V kurzu se zaměřujeme na skutečné situace a problémy z reálného života.
- kurzy jsou vhodné také jako ucelený program rozvoje měkkých dovedností, osobní zralosti a vedení lidí (a navíc k tomu získáte také rekvalifikaci – kouč, kterou můžete využít v různých oborech, např. jako interní firemní koučové).
- Náš vzdělávací program je akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Úspěšní absolventi získají „Osvědčení o rekvalifikaci“ s celostátní platností pro pracovní činnost “kouč”.
